V Mohelnici padaly hlavy, starostce na krku zůstala

U příležitosti Mezinárodního dne žen oblažila JZH čtenářstvo svým dalším příspěvkem, z něhož pro pobavení vyjímám: "Když jsem se stala starostkou města, místní tisk psal ne o mých vizích, profesní dráze, ale o tom, že jsem žena, a jaká to je pro mé město mimořádná událost. Ta mimořádná událost ovšem nesmí spočívat v tom, že mám větší prsa a nosím vysoké lodičky. Ta má spočívat v tom, že jsem odborně profilovaná, v zastupitelstvu od roku 1998 a poslední tři volby mi lidé dali nejvíce hlasů. To by měly být argumenty, pro které bylo možné označit mou volbu snad za správnou....Z pozice starostky tzv. řídím i muže. Úkol vyšší náročnosti jsem nemohla získat do vínku. Hašteřiví, hádaví, někdy až hysteričtí, vedoucí půlhodinové monology, které otravují všechny, pomlouvající se napříč spektrem. Kdo nezažije, neuvěří. A ženy jsou ty, které je uklidňují, nabádají k nadhledu, a trpělivě poslouchají to, pánové prominou, žvanění o ničem. V těch situacích v duchu volám po matriarchátu, a klidně budu, obrazně řečeno, zase urdržovat oheň v jeskyni."
Zatím poslední blog z 21.3. už lze označit za výplod člověka zmítaného těžkou hysterií (nebo populismem)- sama si v něm vytučňuje klíčové pasáže, vykřičníkuje jako o život, celé OECD by ihned zavřela do blázince- a to jen proto, že si útržkovitě pamatuje trauma z jeslí. Ale Tolstoj byl větší machr, ten si pamatoval snad i okolnosti svého porodu :-)