Tréninková morálka? Nejhorší za celou dobu, hudroval kouč Dietos Jan Kolařík

 „Co se týče přímo zápasů, můžu být spokojený. Výsledná bilance odráží realitu, ale určitě ne kvalitu kádru a toho, kde jsme mohli být,“ stál si za svým nesmlouvavý kouč. „Po celou sezónu mi vadila tréninková morálka. Určitě byla nejhorší za celou dobu fungování klubu. Když se scházíme v deseti hráčích, moc se toho nacvičit a napilovat nedá. Vlastně skoro nic! Kdybychom trénovali pořádně a někteří jedinci to doslova neflákali, dalo se uhrát o jedno nebo dokonce o dvě vítězství navíc a dostat se do play off zaslouženě,“ nebral si servítky.
Dietos proklouzli mezi užší elitu jen díky administrativní chybě, které se dopustil jediný zahraniční klub v lize – polská Wroclaw. Tři výhry ze šesti duelů by za normálních okolností na postup nestačily. „Po přechodu na vyšší stupeň v podobě standardního jedenáctkového fotbalu jsme dosáhli na kladnou a vyrovnanou bilanci 4-2 a 3-3. Protože jsme ošidný skok na jiný level vyhlíželi s obavami, myslím si, že to nakonec není vůbec špatné,“ konstatoval tiskový mluvčí Milan Kolařík.

Prokletý zájezd do Třince

Věrného klubového patriota budil nejčastěji ze spaní zpackaný duel v Třinci. Hosté jej vysoko prohráli, a navíc přišli o dvě důležité postavy. Disciplinární komisí potrestaného Jana Kolaříka, v němž bouchly saze, a zraněného jmenovce Šmída. „Byly to nejčernější momenty základní části. Vidět Honzu bezvládně ležet na hřišti rozhodně nebylo nic příjemného. Za dvanáct let, co se pohybuji okolo amerického fotbalu, to řadím k tomu nejhoršímu, co jsem zažil. Závažnou ránou pro celý tým bylo i vyloučení stěžejního režiséra hry,“ připomněl dvouzápasový distanc pro tvořivého quarterbacka.
Duše mužstva se po „opuštění vězeňské cely“ mohla znovu zapojit až ve vyřazovací části. Šumperk naskočil do kolotoče play off po pěti letech a skončil na štítu favorizované rezervy pražských Panterů. „Konečný výsledek vypadá šíleně, ale nutno dodat, že první poločas trval devadesát minut a nás bylo dvacet. Takže někteří kluci byli na trávníku prakticky neustále, což se v dalším průběhu muselo projevit. Samozřejmě, že kvalita soupeře a pomocného trenérského týmu udělala své. Při takovém horku a v počtu, ve kterém jsme jim museli čelit, bylo jen otázkou času, kdy nás utahají. Za to, co jsme předváděli do poločasové přestávky, zaslouží celé mužstvo velkou pochvalu. Pozdější vítěze jsme potrápili víc, než jsem si sám představoval,“ uznale pokyvoval hlavou Jan Kolařík.

Nejužitečnější hráč končí

Cenu pro nejužitečnějšího hráče, kterou uděluje samotné vedení klubu, podruhé získal Denis Weinlich. Právem! Prožil si pozoruhodný ročník, v němž mimo jiné musel vypomáhat na nezvyklém postu quarterbacka a dokonce i v obraně. Jeho fotbalový přehled a chuť se chtít neustále zlepšovat byly hlavními faktory, které ho v týmovém žebříčku opět vynesly až na nejvyšší vrchol. „Jsou věci, které se neposlouchají dobře. Oznámení, že chce ukončit kariéru, jsme neslyšeli vůbec rádi. Denis patřil k pilířům sestavy, na nichž jsme mohli účelně stavět. Tudíž se jedná o citelné oslabení. Na druhou stranu věřím, že u mančaftu zůstane v jiné funkci. A kdo ví, třeba ještě dostane po fotbalu hlad a nebude to jeho poslední účinkování v našem dresu,“ okomentoval nepříjemnou novinu Milan Kolařík.