Trenér Radim Šíma ujišťuje: Mužský basket v Šumperku neskomírá, vyhlídky jsou dobré

 Vlajková loď tradičního okresního klubu se po opuštění prvoligového přístavu vydala zpátky na soutěžní moře s omlazenou posádkou. Kvůli pracovní vytíženosti se z obvyklé sestavy stali nepoužitelnými Kuchtík, Gonda, Skoumal a později i Václavek. Aby toho nebylo málo, ve třetí minutě prvního mistrovského duelu si vyhodil koleno Martin Vláčel. Nakonec to dopadlo tak, že vynechal celou sezónu. „Byla to velká škoda, každá taková ztráta je v našich podmínkách hodně nepříjemná,“ posteskl si Šíma, který nemohl v plné míře využívat ani služeb velkého smolaře Ondřeje Šicha.
Za daných okolností mu nezbylo nic jiného, než improvizovat a povolat do mužstva další mladíky. Z loňského dvanáctičlenného seskupení mu vypadlo pět hráčů! „A to je samozřejmě hodně. Vyřešili jsme to tak, že jsme kromě Tůmy zapojili i Březinu, Tomeše a Rozsívala. Zvláště Březina se uvedl velmi dobře a rozšířil naše možnosti při výběru dlouhých pivotů. Největší problémy jsme měli na křídlech. Rozsíval s Tomešem se teprve otrkávali, hlavní zodpovědnost proto ležela na Pajerovi s Wiesnerem, přičemž druhý jmenovaný prakticky neslezl z palubovky. Přes všechny komplikace jsme stěžejní závazek splnili a skončili do šestého místa se shodným počtem vítězství a porážek. Nejvýraznějším dílem k tomu přispěly naše hlavní opory Müller, Wiesner a Kresta,“ pochválil nejostřílenější trio šumperský kouč.
Způsob, jakým se do kádru daří zapracovávat klubové odchovance z nastupující generace, ho velmi těší. „Naše vyhlídky nejsou vůbec špatné, perspektiva nám nechybí. Mužský basket v Šumperku rozhodně neskomírá. Další možní adepti nám hrají za béčko a juniorskou devatenáctku, která je ve své soutěži naprosto suverénní. Takže bude v dalších letech kam sáhnout. Navíc by se mohli vrátit Gonda a Vláčel, což by při jejich kvalitách byla vítaná vzpruha. Pokud budeme kompletní, máme ve druhé lize na to, abychom atakovali nejvyšší příčky. Šest družstev je tam na úrovni, zbytek trochu pokulhává,“ tvrdil Radim Šíma, jehož svěřenci si připsali několik zajímavých skalpů. Vůbec nejcennější byla domácí výhra nad pozdějšími šampióny z Olomouce. „Na druhou stranu nám některé zápasy nevyšly. Odehráli jsme pěkná i nepovedená utkání, velice slušná i trochu smutná,“ bilancoval kormidelník, jenž v předminulém ročníku válčil se svým výběrem v prestižnější první lize. „Po nasbíraných zkušenostech věřím, že bychom se v ní mohli pohybovat kolem sedmého místa. Ale jedině za předpokladu, že by se sešly všechny potřebné aspekty. Hlavně bychom museli být v plné síle a častěji trénovat, což bohužel není možné. Spousta kluků lítá, pracuje a studuje po světě a do města se v lepším případě vrací až v pátek,“ vysvětloval Šíma.