Stoper z donucení: Bezpečněji se cítím v záloze nebo v útoku

 „Kluci si dělali srandu, že jsem se stal kapitánem jen kvůli tomu, že jsme se s trenérem potkali na stejném místě při letní dovolené. Já doufám, že za jeho rozhodnutím stály výhradně moje herní kvality,“ pousmál se nesmlouvavý bijec. „Bohužel se nám výsledkově moc nedařilo, tak mě z funkce odvolal a místo mě dosadil Filipa Rozsívala. Nikdy jsem si nepřipadal jako někdo, kdo by měl šéfovat celému týmu. Spíš šlo o to, že jsem ochotný bojovat o každý míč. Mým zástupcem byl Jirka Bernard, což je podobný buldok jako já.“

Příjmení Smrž bylo dlouhé roky spojené s Velkými Losinami. Univerzál, který je schopen odvést slušnou práci na všech postech, strávil v lázeňské obci řadu povedených sezón. Do okresního města jej „vyhnala“ vidina lepší soutěže. „Krajský přebor jsem hrál sedm let v kuse. Bylo to na jedno brdo, potřeboval jsem nový impuls. Pořád dokola stejní soupeři, pořád dokola stejní borci. Dopředu jsem věděl úplně všechno včetně toho, jakou udělají kličku. Jestli půjdou doprava, nebo doleva. Stával se z toho otravný stereotyp…,“ ohlédl se zpátky. Divizi považuje za tvrdší a důraznější. „V přeboru si musíte dávat pozor na dva až tři hráče. O patro výš v podstatě na všechny. Kvalitnějších fotbalistů je tam daleko víc.“

Z BRÁNY DO POLE

I když si divizní úroveň užívá plnými doušky, na bývalé působiště nedá dopustit. „V Losinách jsme měli výbornou partu. Taky mi chybí útulnější prostředí. V Šumperku je atletická dráha, která fotbalu moc nesvědčí,“ porovnával bez ostychu.
Kdyby si Marek Smrž mohl vybírat, přidělil by si roli ve středu pole. Záložní řada je mu šitá na míru. „Vůbec nejlepší by to bylo v útoku,“ vypálil bez dlouhého přemýšlení. „Protože jsme měli krizi na stoperu, trenér mě stáhl do obrany. Pár zápasů mi vyšlo a už mě tam nechal,“ připomněl, jak se ocitl na nezvyklé pozici.
Na začátku kariéry se nechal ovlivnit sportovním počínáním svého otce. Smrž senior odjakživa platil za solidního gólmana. „Chytal jsem až do starších žáků. Potom jsem došel k názoru, že už mě v bráně stát nebaví. Scházela mi akce a větší náboj.“

FOTBAL? ČÍSLO JEDNA!

U Smržů je fotbal bezkonkurenční zálibou číslo jedna. Nejdál to dotáhl nejmladší Vojtěch, jenž pronikl až na úroveň první ligy. V elitní společnosti potí krev za Karvinou. „Jsem za to strašně šťastný. Ze srdce mu to přeju. Měl štěstí a uměl ho využít. Proč jsem to nedotáhl tak daleko jako brácha? Těžko říct. Možná se na mně projevil fakt, že jsem začínal jako brankář a odmalička netrénoval jako on v poli.“
Pro Marka Smrže je divizní level dosavadním maximem. Při podzimním putování čtvrtou nejvyšší soutěží musel skousávat jedno zklamání za druhým. Žlutomodrým se nedařilo. „Možná jsme byli namlsaní z minulé sezóny, která nám docela vyšla. Dojížděli jsme na úzký kádr a malou konkurenci v týmu. Ne každý tomu dával to, co je potřeba. V éčkové skupině je to hodně o důrazu a bojovnosti. Narážíme na soupeře z Ostravska, kde všeobecně vládne tvrdší nátura. Je to znát i na hřišti. Fotbalovější déčko nám vyhovovalo víc,“ zamyslel se poctivec, co se snaží chodit na každý trénink. „Vím, jak je příprava důležitá. S prací nemám problém. Akorát je to složitější v tom, že teď musím spoustu času věnovat rekonstrukci bytu. Když jsem na začátku mužské kariéry studoval, bylo to mnohem jednodušší. Ale zvládat se to dá. Jen musíte chtít a všechno si dobře
rozvrhnout a naplánovat.“

BOHUŽEL, JE TO TREND

Bohdan Hecl své ovečky nešetří. Zimní chystání započalo už v polovině ledna. „Takové množství tréninků na umělé trávě se na vás projeví. Zvlášť když je šumperská umělka starší a tvrdší. Tělo to pocítí a je víc bolavé, aspoň v mém případě určitě. Už se těším, až se dostaneme na přírodní trávu,“ vyhlížel blížící se start divize rodák z Rapotína. Jeho současné mužstvo muselo kvůli nedostatku hráčů zrušit už tři přátelské zápasy. „Byl jsem z toho trochu vyděšený, ale co naděláme. Bohužel, je to trend, který se projevuje i na většině ostatních mančaftů. Ke zraněním a nemocem se čím dál častěji přidávají pracovní důvody,“ uvědomuje si Marek Smrž.

BUDEME SILNĚJŠÍ!

Před spuštěním jarních odvet se mu v hlavě shlukují pozitivní myšlenky. Šumperk má po zpackaném podzimu co napravovat. „Budeme silnější! Noví kluci zapadli a početně i herně zvýšili konkurenci, což jsme potřebovali jako sůl. Někteří k nám přišli z nižších tříd a je na nich vidět, jak si divizní šance váží a jsou za ni rádi. Doufám, že se na nás kvalitní posílení projeví a lepší výsledky se dostaví. Většina nováčků poctivě odmakala zimní přípravu a mohla by se objevit v základní sestavě a vytvořit silnou osu mužstva.“
Někdejší opora losinského výběru odehrála testovací utkání po boku Zdeňka Horáka, zimního navrátilce z Rýmařova. „Zdena je v porovnání se mnou trochu zběsilejší. Pořád chce hrát fotbal, já si radši počkám na chybu soupeře. Pokud nám dá trenér důvěru, věřím, že se budeme dobře doplňovat,“ prohlásil na adresu nového parťáka „všeuměl“ do nepohody. „Jako obránce se musíte vyvarovat chyb. Když je za vámi někdo, kdo může v případě nouze zatáhnout za záchrannou brzdu, cítíte se bezpečněji,“ prohlásil stoper z „donucení“.


Foto: Petr Fišer

Marek Smrž po přesunu z Velkých Losin zapustil v Šumperku pevné fotbalové kořeny.