Showdown - hra, kde bodují i borci ze Šumperka

Showdown, často nazývaný aplikovaným stolním tenisem pro nevidomé a zrakově postižené, je hra pro dva nebo čtyři hráče, kteří se snaží vstřelit gól do soupeřovy branky. Hráči mají na očích neprůhledné brýle, díky tomu mají všichni stejné podmínky ke hře.

Ozvučený míč, tedy takový, ve kterém chrastí broky, se posílá po hrací desce podlouhlou pálkou. Deska je ohraničena 14 cm vysokým mantinelem. Na každé straně je gólová jamka, pokud se do ní hráč trefí, získává dva body. Showdown se hraje na dva vítězné sety, z nichž každý končí dosažením alespoň 11 bodů jedním z hráčů s rozdílem alespoň 2 bodů. Při dosažení stavu 16 : 16 se hraje tzv. Tie-break - náhlá smrt. Dosáhne-li jeden z hráčů ve třetím rozhodujícím setu jako první šesti bodů, mění se strany.

Ale ani zbylá pravidla nejsou jednoduchá. Je celá řada případů ve hře, na které je třeba dát pozor, aby nebyl bod připsán protihráči.
To se může třeba stát, když:
 

Každý hráč podává pětkrát za sebou. Pokud se míček zastaví tak, že ho nelze odehrát, či hráč ztratil orientaci, kde se míč nachází, podávající hráč podává znovu a míč je označen jako mrtvý. Hráč podává tak, aby míček jednou tečoval boční mantinel na jeho straně stolu, než přejde pod rozdělující deskou. Pokud se tak nestane, je podání špatné a soupeř získává 1 bod.
 

Samotná historie hry není nijak bohatá. Poprvé ji aplikoval a vlastně i vymyslel zdravotně handicapovaný sportovec v Austrálii. Hra se zde však neuchytila, zato putovala dál přes moře. Dá se tedy říci, že showdown vznikl na přelomu 70. a 80. let v Kanadě, když kanadská asociace pro zdravotně postižené vtiskla do té doby ne příliš známé hře pravidla. Najednou se našlo stále více a více sdružení a klubů, které se začaly hlásit do asociací a tvořit družstva.

O pár let poté již byla nově uznaná hra poprvé předvedena na Paralympijských hrách pro zdravotně postižené v holandském Arnheimu. Psal se rok 1980. Ve stejném roce vznikl a na hrách se prezentoval i náš první klub TJ Zora Praha. V roce 1989 byl založen druhý Showdownový oddíl TJ Karko Ústí nad Labem. Třetím oddílem, který vnesl ruch a šum do hry showdown, byl klub SK Eurocommerce Bratislava. A mohla se začít psát historie mezinárodních zápasů.

I když se showdown zdá jako hra lehká, vlastně taková obdoba stolního tenisu neboli ping pongu, opak je pravdou. Velice záleží nejen na umístění stolů v místnosti kvůli akustice, ale i na rytmu podání, technice odpalu i podání.

 

Přijelo 12 Slováků a našich hráčů hrálo 9, mezi nimi i Vaclav Komůrka, Jan Řežucha a Josef Dokoupil ze Šumperska, kteří měli velký úspěch. Bylo tedy 21 hráčů ve čtyřech skupinách a postupovali první dva. Rozhodčí byli Jiří Trnečka, Václav Pouch, Eva Bučová ze Žiliny a Alois Čiernik z Košic. Vítězové byli známi v tentýž den již v 18 hodin.

"Do nejlepší osmičky hráčů postoupily ze čtyř hráček tři, což je krásný úspěch mezi muži. Po večeři jsme poseděli a nechyběly písně slovenské, ale zazpívali jsme si také písně moravské. V pátek večer po příjezdu Slováků jsme jim ukázali čtyřhry, které se u nich nehrají, a byli nadšeni a moc se jim tato hra líbila. Slováci byli u nás moc spokojeni a pozvali nás opět na turnaje na Slovensko," nemohla si vynachválit celou akci paní Trnečková, vedoucí turnaje.