Nově stanovený rekord Jeseníků! Na letošní Výzvě se „urodilo“

„Kolega je lepší na krátké tratě, já mám spíše vytrvalost. Nevěděli jsme, jak to půjde, ale chtěli jsme to zkusit. Máme spolu absolvovat jiný závod a tenhle byl trochu nečekaný. A jsme rádi, že úspěšný,“ kvitoval zdárný průběh Klimša.
Zmínění borci plnili nad plán. Cílovou čáru překročili za šest a půl hodiny a předchozí šampióny na nejdelší trase předčili o téměř třicet minut. „Klobouk dolů. Jsou to bouráci,“ gratuloval svým přemožitelům Jan Žaloudek.

JESENÍKY KOUŠOU A ŠTÍPOU

S Radkem Steklým sice vylepšili svůj loňský výkon, přesto jim stačil pouze na druhé místo. Pod vytoužených sedm hodin se nevměstnali o pouhou minutu. „Bylo zajímavé sledovat, jak jsme překonávali naše vlastní krize. V první polovině jsem byl tahounem já, ve druhé Honza,“ popisoval Steklý, jenž minulý podnik na Šumavě musel vypustit kvůli nepříjemné nemoci. „Chyběl nám trénink. A taky pohoda, co obvykle míváme. Kolega je dva týdny po angíně, a to není prča. Kluci nám utekli, dnes jsme na ně neměli. Mohli jsme se jich držet delší dobu a aspoň je trochu znervóznit, ale prostě to nešlo. Za daných okolností jsme spíš vyhlíželi to, abychom nějak doběhli a přežili,“ netajil Radek Steklý. „Že jsem ještě před dvěma týdny ležel ve čtyřicetistupňových horečkách, je jedna věc. Jeseníky každopádně koušou a jsou fakt štípavé. Je to tady hodně taktické se spoustou kořenů a kamenů. Neběželo se mi dobře,“ zašklebil se stříbrný Žaloudek.

BRONZ PRO BRATRSKÉ DUO

Dobrodružství dlouhé 64 kilometrů započalo před páteční půlnocí. Trojici nejrychlejších expresů doplnili na stupních vítězů bratři Pavel a Vojtěch Růžkovi. „Pro překážkové závody, kterým se věnujeme, je to dobrá příprava. Horskou výzvu jsme se rozhodli zapojit v rámci tréninku. Určitě jsme nečekali, že se dostaneme až na bednu. Náš cíl byl spojený s časovou hranicí kolem sedmi hodin,“ prozradil Pavel Růžek. Jako rodinný tandem se vydali na Jesenicko z Kralup nad Vltavou.
Od valašského Vsetína si pro prvenství mezi dogtrekaři přijel Zbyněk Adámek. Za asistence svého věrného psa se blýskl pátým nejlepším časem. „V Shortu už jsem vyhrál v Beskydech, ale na Longu je to poprvé,“ neskrýval nadšení z parádního výsledku.

KDYŽ PŘÍTELKYNĚ PŘEKVAPÍ

Za Adámkem sklidila další potlesk diváků nejzdatněji si počínající mix dvojice. Vlastimil Vágner a Dominika Slavotínková reprezentovali dalekou Plzeň. „Před čtyřmi lety jsme tvrdili, že běhavé jsou akorát Krušné hory. Ale když člověk natrénuje, tak je běhavý každý závod. Jenže čím víc máme natrénováno, tím víc do toho dáváme a tím víc se nám protahují ksichty,“ usmíval se i přes počáteční únavu Vágner.
Mezi ženami triumfovaly Lada Straková a Jitka Zapletalová. Velkým překvapením, a to i pro samotného závodního ambasadora, jímž byl zkušený horský běžec Zbyněk Cypra, bylo obsazení druhé pozice. Nikola Bazelová s Martinou Bačovou si se všemi nástrahami poradily za necelých dvanáct hodin. Bačová je Cyprovou přítelkyní a před startem si vyslechla několik sázek typu, že závod ani nedokončí. „Vlastně nám nikdo nevěřil, že to dáme před polednem. Ale my jsme byly přesvědčené, že to zvládneme,“ zářila oprávněnou spokojeností sestřička z Brna.

JAK DOSTAT TATÍNKA DO POLEPŠOVNY

V Jeseníkách se soutěžilo na třech klasických distancích o celkových délkách 64, 38 a 13 km. Na Červenohorské sedlo vážilo cestu 800 zapálenců z celého Česka, kteří měli možnost získat cenu v téměř dvou desítkách kategorií. Velkou premiéru si prožil teprve sedmiletý Jan Krabec, kterého doprovázel jeho táta. „Obvykle jsme na závodech s celou rodinou, ale hned v neděli jedeme na dovolenou, takže jsme se s Honzíkem vypravili sami. Nejsem ambiciózní fotr, co by chtěl dítě strhnout. Na druhou stranu měl chuť běžet, tak proč ho budu brzdit? Dal jsem mu šanci. Zájem projevil už loni na Pálavě a potom v Krušných horách. Jenže to je moc dlouhé a máma to zakázala. No a dnes tu nebyla, takže…,“ vysvětloval s lišáckým pohledem Krabec starší. Okamžitě se tím pasoval do role oblíbeného filmu Jak dostat tatínka do polepšovny. „Původně jsme to chtěli jít jako turistickou procházku. I když má Honza na nějaké výkony ještě spoustu času, udělal mi radost. Snažil se skoro pořád běžet,“ dodal rodilý Západočech, a hlavně hrdý otec.

VÝZVA SE SNAŽÍ POMÁHAT

Organizátoři Horské výzvy nemyslí jen na soutěžní závodění. S chutí a velmi rádi také pomáhají. Ani letos nechyběl doprovodný benefiční Pochod s Mixitkou, z nějž získaný výtěžek tentokráte putoval na konto Lukáše Bílého upoutaného na vozík. Domů si odvezl přes šest tisíc korun. Jeho aktivní zapojení nezůstalo bez odměny, na slavnostní vyhlášení ho pořadatelé přivezli na čtyřkolce a jako největší bojovník si vysloužil velký aplaus. „Když si uvědomím, jaký dopad naše akce mají a že se jich stále více účastní právě rodiče s dětmi, dělá mi to upřímnou radost. Dokážou se motivovat a překonávat svoje výzvy. A přesně o tom to je,“ konstatoval potěšeně ředitel seriálu Pavel Zitta, bývalý profesionální cyklista ze Zábřeha.
Páté pokračování odehrávající se v jesenických horách bylo předposledním bodovaným setkáním probíhajícího ročníku. Závěrečnou klasifikaci dotvoří do finální podoby zářijové soupeření v Krkonoších.


Foto: Patrik Pátek

Honza Krabec mladší, Jan Krabec starší. Horská výzva čím dál častěji oslovuje správně zapálené benjamínky.