Listopad se ponese ve znamení třicátého výročí sametové revoluce
6. listopadu 2019, 17:00, Vladimíra Bartoňová
V knihovně T. G. Masaryka připomene 14. listopadu výročí výstava šumperského fotografa Jaromíra Rollera, který zdokumentoval revoluční dění ve městě. Vzpomínku na listopad 1989 prostřednictvím dobových fotografií a formou výtvarných dílen chystá na pátek 15. listopadu „Doriska“, včetně dílniček na téma Sametového tvoření na Komíně. Místní kino Oko oživí vzpomínky na události dobovými týdeníky a muzeum retrospektivní výstavou Od socialismu k demokracii, kde budou zlomové okamžiky dokumentovat také fotografie a dochované audiovizuální záznamy.
Síly spojí knihovna s divadlem
V sobotu se spojí knihovna s divadlem. Právě u centra tehdejšího dění, na divadelní budově, bude odhalena pamětní deska k výročí 17. listopadu. Účastníci setkání, mezi nimiž nebudou chybět ani pamětníci horkých listopadových dnů, vydají od divadla k Lavičce Václava Havla u knihovny na vzpomínkový happening s vystoupením kapely BG Nova. Večer pak členové hereckého souboru šumperského divadla odehrají ve velkém sále knihovny komponovaný pořad nazvaný #MateHoleRuce? v režii studenta DAMU Štěpána Gajdoše.
Zapojí se i město
Město samotné pak připravuje odhalení pamětní desky, jež připomene legendární sportovní gymnastku Věru Čáslavskou. „Deska bude připevněna na halu na Tyršově stadionu, kde se fenomenální sportovkyně připravovala v utajení na olympijské hry v Mexiku v roce 1968. Vyobrazena na ní bude sedminásobná olympijská vítězka, která měla k regionu osobní vztah,“ říká mluvčí šumperské radnice Soňa Singerová. Vzápětí upřesňuje, že slavnostní odhalení proběhne v pátek 15. listopadu ve 14 hodin.
Neděle v režii knihovny
Program odstartuje divadelní představení pro rodiče s dětmi Pižďuchové. „Jde o jedinou pohádku Václava Havla – Spiknutí, Telefon a Zálesák – v úpravě Sergeje Sanži z brněnského divadla Facka,“ zve k ojedinělému zážitku ředitelka knihovny Kamila Šeligová. Premiéru bude mít také koláž fotografií Na Lavičce Václava Havla spojené s pokřtěním sborníku nazvaného „V šest u divadla… Krátký pohled do historie sametové revoluce v Šumperku“. Na jeho vydání se podílela knihovna ve spolupráci se šumperským muzeem a je prokládán citacemi ze vzpomínek pamětníků.
„Tečkou za oslavami bude speciální koncert kapely Květy, věnovaný vzpomínce na zesnulého Filipa Topola. V aranžmá kapely na něm zazní výhradně skladby Psích vojáků,“ informuje Kamila Šeligová s tím, že vstup na všechny akce je zdarma.
Sdílet na Facebooku
Upozornit známého
Tisknout
Nahoru
https://www.youtube.com/watch?v=c5pd2twBKh0
Titulek: kult havla se nekoná a oni se tak snaží...
Autor: Loučenský tygr
Podle vyhlášky říšského protektora Konstantina von Neuratha ze 17. listopadu 1939 měly být všechny české vysoké školy uzavřeny na dobu 3 let. O studium přišlo 15 172 studentů a bez práce se ocitlo 513 profesorů, 475 docentů a 345 dalších pedagogů. Uzavření všech českých vysokých škol mělo trvat 3 roky. Znovu měly být otevřeny roku 1942, ale zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, který v úřadu nahradil v září 1941 Konstantina von Neuratha[6], opakovaně jasně prohlásil, že se tak do konce války nestane.[7] Státnímu prezidentovi Háchovi, který byl do funkce zvolen po abdikaci Edvarda Beneše na podzim roku 1938[8] místo toho nabídl, že Čechům bude umožněno studovat na německých školách. Německé university ani německých vysokých škol technických v Praze a Brně se vyhláška netýkala. Po atentátu na Heydricha se situace ještě zhoršila. K. H. Frank se ke znovuotevření českých vysokých škol vyjádřil zcela jasně – nepřicházelo v úvahu.
Uzavřené vysoké školy
Dne 17. listopadu 1939 bylo uzavřeno všech 10 tehdy existujících českých vysokých škol:[7]
Univerzita Karlova v Praze
České vysoké učení technické v Praze
Akademie výtvarných umění v Praze
Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká v Praze
Masarykova univerzita v Brně
Česká vysoká škola technická v Brně
Vysoká škola zemědělská v Brně
Vysoká škola zvěrolékařská v Brně
Cyrilo-metodějská bohoslovecká fakulta v Olomouci
Vysoká škola báňská v Příbrami
Ne že to hned v pondělí vykecáte!
Titulek: na první kolej přijíždí japonský Šinkanzen - Tomio, to
Autor: Jarda Hofman
Titulek: na první kolej přijíždí japonský Šinkanzen
Autor: Jarda Hofman
Titulek: na první kolej přijíždí japonský Šinkanzen
Autor: Jarda Hofman
Přeji všem hezký den, nejlépe s SPD, naše opravdové štěstí, to je realita. :-)
Titulek: na první kolej přijíždí japonský Šinkanzen
Autor: Jarda Hofman
Titulek: na první kolej přijíždí japonský Šinkanzen
Autor: Jarda Hofman
Přeji všem hezký den, nejlépe s SPD, to je realita. :-)
Titulek: na první kolej přijíždí japonský
Autor: Jarda Hofman
Titulek: na první kolej přijíždí japonský Šinkanzen
Autor: Jarda Hofman
Přeji všem hezký den, nejlépe s SPD, to je realita. :-)
Tradičně připadal advent na období klidu, po období léta a podzimních sklizní přicházelo klidnější období krátkých dnů a dlouhých nocí. Advent tak odpovídal životnímu stylu zemědělské společnosti, přinášel odpočinek a také domácí práce, jako bylo tkaní, draní peří, šití nebo pletení. Součástí adventu býval například i půst. Mezi klasické liturgické barvy adventu patřila fialová, purpurová, později černá, v některých oblastech se upřednostňovala modrá, jako barva naděje, tuto barvu používala protestanská církev. Při některých příležitostech se používala bílá, později i růžová a zlatá.
Důkazy o slavení adventu lze najít zhruba v 5. století, přičemž ale tato tradice byla různá podle oblastí. Advent se tak slavil zhruba 4 - 6 nedělí, dnes je už tradičně vžito, že slavíme 4 adventní neděle.
První adventní neděli se přezdívá železná a na věnci se zapaluje fialová svíčka, je to tzv. svíce proroků. Tou si připomínáme proroky, kteří s předstihem předpověděli příchod Ježíše Krista na svět, svíčka symbolizuje naději.
Druhá adventní neděle neboli bronzová reprezentuje lásku a Ježíškovy jesličky, zapaluje se druhá fialová svíčka, tzv. betlémská, tato svíčka symbolizuje mír.
Třetí adventní neděle je stříbrná a také pastýřská, advent se překlopí do své druhé poloviny a získává slavnostnější podobu. Třetí adventní svíčka je pastýřská a růžová, je to svíčka přátelství.
Čtvrtá adventní neděle neboli zlatá může připadnout na Štědrý den a je symbolem míru a pokoje Vánoc. Zapaluje se čtvrtá fialová svíčka, tzv. andělská, je to svíčka lásky.
Na Štědrý den se pak zapaluje pátá svíčka, ta by měla být bílá a je zasvěcená Kristu.
Kromě nedělí se během adventu slaví i tři svatí: Barbora, Mikuláš a Lucie. V předvečer těchto svatých vždy chodily průvody v různých maskách. Do dnešní doby se dochovala především tradice na svatého Mikuláše, kdy v předvečer chodí městem průvody čertů a andělů se svatým Mikulášem.
4. prosince na svatou Barboru se řezají "barborky", tedy větvičky ze stromů, které potenciálně doma ve váze vykvetou do Štědrého dne.
V předvečer svatého Mikuláše chodí zase Mikuláš s čertem a andelěm a obdarovává hodné děti.
13. prosince se slaví svatá Lucie, která noci upije a dne nepřidá. A během tohoto dne byste neměli uklízet.
Mezi tradiční výzdobu tohoto období pak patří kromě adventního věnce také jmelí, cesmína a břečťan, peče se cukroví, perníčky, zdobí se i stromeček.
V předvánočním čase se slaví i nakupováním
Kdy jsou v roce 2019 Vánoce?
Vánoční svátky letos připadají na úterý, středu a čtvrtek. Během vánočních svátků budou také zavřené obchody, kromě 24. prosince, kdy obchody zavírají až v poledne, dopoledne můžete ještě nakupovat.
Děti pak mají na přelomu roku vánoční prázdniny, které trvají od pondělí 23. prosince 2019 do pátku 3. ledna 2020. Nový rok připadá na středu.
- Úvodní strana
- Zpravodajství
- Kultura
- Sport
- Inzerce
- Katalog firem
- Přidat firmu
- Polední menu
- MHD a jízdní řády
- Archiv
- Vyhledávání
- Články
- Bleskovky
- Rejnoviny
- Reklama
ZA KULTUROU ZADARMO
VYHODNOCENÍ
V minulé soutěži se o volný vstup na zábřežský Akustikfest správnou odpovědí nikdo nepřihlásil, nemá tedy žádného výherce.
