Když se podaří, co se dařit má… Stolní tenisté se prostříleli divizní soutěží bez jediné porážky

 „Dokázali jsme splnit to, co jsme chtěli. Možná až nadstandardním způsobem. Byla to TOP sezóna,“ liboval si spokojeně jeden z oddílových vůdců Petr Wiesner.

Mužské áčko prokličkovalo divizními nástrahami bez jediné porážky. Dvacet zápasů dovedlo do vítězného konce, dvakrát remizovalo. „Nechci, aby to vyznělo neskromně, ale kdybychom tuto soutěž nevyhráli, tak by to byl jednoznačně neúspěch. Mezi třetí ligou a divizí v našem kraji je propastný výkonnostní rozdíl. Úplně jinou a daleko lepší úroveň má i kvalitnější skupina na Ostravsku,“ nepodléhal přehnané euforii Wiesner.

Zda se v Šumperku rozhodnou vyskočit zpátky na ligový level, toť otázka. „Na konkrétní závěry je ještě brzy, přihlášky se podávají až za měsíc a půl. Pořád máme dost času. Sestava z minulých let stárne, náš věkový průměr kolem padesáti let bije do očí. Pevné základy by se daly postavit na Mirovi Žvátorovi, ostatní by mohli zasahovat a zaskakovat dle potřeby. Bez jednoho až dvou mladších hráčů se každopádně neobejdeme. Pokud mužstvo neposílíme, třetí ligu nejspíš nepřihlásíme,“ odhalil zkušený matador s obávanou levačkou. „Určitou aktivitu vyvíjíme. Snažíme se dělat, co je v našich silách. Něco jsme si vytipovali, ale jak to dopadne? Jestli budou mít dotyční zájem a jestli je budou ochotny pustit jejich mateřské kluby? Těžko říct. Hrajeme hlavně pro radost. Nejsme profíci, abychom si mohli dovolit někoho platit,“ dodal s tím, že jednou z alternativ je návrat Jakuba Formánka. Oddílový odchovanec obdarovaný velkým talentem si vyzkoušel lepší soutěže ve Zlíně a v Čechovicích, v poslední době ale odstavil stolní tenis na vedlejší kolej.

Dařilo se i ostatním šumperským výběrům. Záložní B-tým dokončil krajskou I. třídu na čtvrtém místě a céčko po druhém postupu za sebou ovládlo okresní přebor. „Kvůli marodce se hráči z jednotlivých družstev posouvali směrem nahoru a vzájemně si vypomáhali. O to jsou dosažená umístění cennější a naprosto perfektní. Za muže pravidelně nastupovali starší žáci Rudolf Paseka a Libor Vicenec a jsme rádi, že šli obrovsky nahoru. Jezdíme s nimi po republikových turnajích, a pokud jim to vydrží, rostou z nich naši velmi dobří nástupci. Není nad to, když si vychováte někoho, jakou jsou oni. Zatím to vypadá nadějně, pin-pong je pořád baví a mají ho rádi,“ hlásil optimisticky Petr Wiesner.


Foto: Petr Fišer

Miroslav Žvátora prohrává v divizi jen výjimečně.