Francouzské divadlo v podání vysokoškoláků

Vysokoškoláci francouzského jazyka a literatury Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně nepředvedli pouhé ,,Parlez-vous français?“ Do parády si vzali hru Marca Camoletta a vytvořili adaptaci s názvem Kdo je Brigitte? Studentům i ostatním návštěvníkům nabídli skvělou francouzskou zábavu s dvojnásobnou porcí humoru.

 

 

Na první i druhý pohled výborně zvládnutá adaptace se mohla stát motivací pro studenty, kteří se učí francouzský jazyk. Vysokoškoláci sice nejsou rodilí mluvčí, ale oplývali plynulou francouzštinou a mnozí předvedli i skvělé herecké výkony. Kulisy navodily správnou atmosféru a kostýmy také nezklamaly. Ostatně ohlasy studentů OA vše jen potvrzují.

Kde se vzalo, tu se vzalo

Celá adaptace vznikla díky volitelnému předmětu Dramatická výchova ve výuce francouzského jazyka pod vedením Miroslavy Novotné. Díky adaptacím, které studenti nacvičí, získávají potřebné kredity ke zkoušce. Takto by měla vypadat efektivita učení. Herci se pobaví, díky nazkoušeným textům se naučí nové fráze, získají kredity a na chvíli zastanou pozici učitelů francouzštiny.

Představení v jižní části Francie

Říká se, že zdání klame. Zde však neklamalo. Hrané adaptace jsou velmi dobře zpracované a snadno se člověku zalíbí. Není tedy divu, že soubor devíti studentů vyjede i do Francie. Představí zde vlastní pojetí hry před rodilými mluvčími. Jak sami říkají: ,,Trému mít budeme, ale Francouzi mají milou povahu a budou nadšení, že je někdo natolik zapálený pro jejich rodný jazyk. Navíc pro nás je to velký zážitek a moc se do Francie těšíme.“

Názory studentů OA

Divadlo se mi moc líbilo, sice jsem rozuměla méně, ale i tak to bylo vtipný. Dalo se pochopit, o co jde. Hlavně bylo obdivuhodný, jak se zvládli naučit takové množství textu.

Herci byli výborní! Kostýmy mě občas dostaly. Například to šedé pyžamo doladěné stylovými papučemi. To bylo vážně super. Navíc jsem si procvičila poslech francouzštiny.

Herci byli opravdu úžasní, samo o sobě se mi to moc líbilo, i když jsem tomu málo rozuměla. Jsem teprve ve druhém ročníku, takže to bylo pro mě o něco těžší.
 

Já jsem se šla podívat hlavně ze zvědavosti. Myslela jsem si, že francouzsky neumím ani slovo, ale jak se ukázalo, tak něco umím. Člověk si ani neuvědomí, že některá slovíčka zná. Navíc děj jsem pochopila z gestikulace a výrazů herců. Užila jsem si to! Kde jinde můžu slyšet naživo, skoro dvě hodiny, francouzštinu?

Nechápu, jak se mohli naučit tak skvěle francouzsky! A pro studenty si vybrali super hru. Komedie je vždycky vítaná.
 

Konečně jsme měli taky nějaký ,,suplování“, když se musíme pořád učit. Dobré zpestření hodin. Herce obdivuju, opravdu jsou machři.

Líbilo se mi, jak se v jedné pasáži vysekávali z toho, že jedna postava zapomněla přijít na scénu. Asi přeslechla pasáž, kdy má přijít, a zůstala v zákulisí. Předvedli dobrou improvizaci, pobavila jsem se!