Fotbalová Lesnice vracela úder, cílem „útoku“ byl malínský trenér. V divizi se nedařilo Šumperku, nespokojený kouč zkritizoval přístup hráčů

 Vedoucí lesnického týmu Jan Svoboda s urážlivou reakcí druhé strany naložil po svém. Jako Hamalův spolupracovník v civilním zaměstnání nalepil na kancelář rozčíleného kormidelníka jednoznačně mířený vzkaz: Lesnice (žebráci) – Nový Malín 3:0. „Pořád se štengrují. A co nám Honza říkal, pan Hamala byl docela na hrušce. Tak mu to dal po vítězném derby sežrat. Za to, jak nás pojmenoval, si to určitě zasloužil,“ vysvětloval Knobloch.

Svoboda byl třígólovým skalpem okresního rivala natolik nadšený, že dostál svému slibu a na sobotním „dohránu“ obdaroval celé mužstvo předem vypsanou tekutou odměnou. „Myslím si, že trocha srandy, nadhledu a malého rýpnutí k vesnickému fotbalu patří. Před lety jsme porazili nedaleké Brníčko a nechali mu dobře viditelný nápis pro změnu na silnici. Dodnes se o tom vykládá a všechny další souboje mezi námi měly obrovský říz. Třeba to bude stejné i s Malínem,“ vrátil se do nedávné minulosti Jan Knobloch.

BOHDAN HECL SE ZLOBÍ

Trenérovi šumperských fotbalistů pomalu dochází trpělivost. Po další porážce v důležitém utkání zkritizoval přístup svých svěřenců. „Jsem s ním hrubě nespokojen. Je smutné, že to musím říct, ale bohužel se nejedná o náhodu. Je to odraz toho, v jakém počtu se v posledních týdnech připravujeme. Ne nadarmo se říká, jak trénuješ, tak i hraješ. Morálka některých jedinců je velmi špatná,“ postěžoval si po nedělním zakopnutí Bohdan Hecl. Šumperk podlehl Bystřici pod Perštejnem 1:3 a v divizní tabulce se krčí na předposledním místě.

Na Heclův popud se nehrálo na hlavním stadiónu, ale na vedlejší umělé trávě. „Bystřice má na krajích rychlé fotbalisty, kteří umějí skórovat. Také jsem si myslel, že by na menším hřišti mohl být naší výhodou fakt, že disponujeme několika vysokými hlavičkáři. Problém byl v tom, že jsme nebyli ochotni chodit do soubojů. Zůstalo jen u slov. Prohrávali jsme je, všude jsme byli pozdě. Z naší strany to bylo hrozně plané,“ hudroval šumperský kormidelník.
Ve 14. minutě nemohl uvěřit svým očím. Domácí defenzíva zapomněla při dlouhém autu soupeře na volného Prášila a bylo zle. „Směrem dopředu jsme působili jalovým dojmem. Až na zakončení Skopala po standardce a Pezzottiho přes hlavu jsme si nic nevytvořili. Malé zlepšení nastalo až po nasazení kreativního Konečného. Víc jsme drželi míč, víc jsme se tlačili před jejich bránu. Jenže to bylo bez efektu,“ konstatoval neradostně Bohdan Hecl.
Šumperk prohrával od 68. minuty o dva góly. Od tyče odražený balón nasměroval do sítě Zbytovský. Snížení Podhorného nic zásadního neřešilo. Konečný po přihrávce od Nimrichtra nevyrovnal a trpělivě hrající hosté udeřili v závěru potřetí. Po závaru před vlastní svatyní vyplatili svého soka z bleskového kontru. „Takhle to rozhodně nepůjde. Musím se přiznat, že je to pro mě velké zklamání. Doby, kdy jsme se jako mladí těšili na každý trénink, jsou nejspíš nenávratně pryč. Duch týmu není takový, jaký by měl být. Všichni se akorát na něco vymlouvají. Mám-li být upřímný, nevím, jestli budu chtít něco takového podstupovat,“ prohlásil Hecl.

Na trenéra malínských fotbalistů Miloslava Hamalu čekalo při příchodu do práce nečekané překvapení.