Klasika Viva očima jejího pořadatele

Osobně si myslím, že koncerty byly všechny velmi zajímavé, a pevně doufám,že každý z nich nějakou měrou posluchače oslovil. Proto vlastněkoncertyv Šumperku připravuji. Jeden z nejzajímavějších koncertů mohl být pro posluchačekoncert Radky Fišarové a Českého klarinetového kvarteta, který bylpořádámjak v rámci cyklu Klasika Viva tak i ve spolupráci s festivalem Jazz Pramet.Snažím se vnášet do klasických klišé i trochu nevázanosti a myslím si, žeprávě tento koncert, jenž přinesl do sálu divadla americký swing 30.letminulého století a chansony Edith Piaff, mohl být jedním z nejzajímavějšíchletošního jara v Šumperku.

Který z těchto koncertů považujete Vy za svůj největší hudebnízážitek?

Já osobně považuji za největší zážitek jarní části "Klasiky"koncert ke100. výročí úmrtí Antonína Dvořáka, který jsme pořádali 7.května. Vystoupilazde Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, jako sólista se představil houslistaVáclav Dvořák. Večer byl zaslíben pouze dílu Antonína Dvořáka. V první polovinězazněl houslový koncert a ve druhé části moje oblíbená Symfonie č.8 G dur.Výkony všech protagonistů večera jsem byl přímo nadšen. Orchestr hrál výtečněa Václav Dvořák dělal svému jménu vynikající čest a pokračoval v tažení svoukariérou. O skvělém úspěchu koncertu svědčí i zpravodajský šot České televize Ostrava

Co Vás přimělo k tomu, že chvílemi odkládáte svou violu a věnujete se pořádáníkoncertů?

Přiznám se, že violu už neodkládám jen chvílemi, ale spíš naopak si chvílemiviolu vezmu do ruky. V podstatě mě k tomu přiměly okolnosti na našem hudebnímtrhu. Trh je malý a výborných muzikantů mnoho. Já jsem se vždy cítilspíškomorním hráčem nebo sólistou, ale budovat si sólovou kariéru ve 25.letechje u kumštířů pozdě. Nicméně zkušenosti s pořádáním koncertů jsem měljižz Prahy, kde jsem za studií pracoval pro jednu vídeňskou agenturu. Z původněnevinného nápadu rozeznít obřadní síň radnice a pořádat cyklus Hudba na radnici,se zrodil cyklus, který dnes již není jen v Šumperku, ale oslovuje i pořadatelev okolí.

A proč právě v Šumperku?

No, budete se divit, ale své dětství jsem prožil v Rapotíně, do školy jsemchodil do Petrova nad Desnou a hudební školu jsem absolvoval vŠumperku.Čili po mých studiích na AMU, kdy jsem častěji jezdil domů, se probudil takovýzvláštní patriotismus. Chtěl jsem Šumperku dopřát to, co si jakokulturníměsto zaslouží. A snad se to i daří

V tuto chvíli již je hotový program na další sezónu a abonentky jsou jižv prodej.Chystáte pro diváky nějakou novinku?

Nevím, jestli je to novinka, ale rozhodli jsme se nabízet hromadné slevypři zakoupení většího počtu abonentek (10ks). To jsou možná novinkystranvstupného. Další novinkou je i nově využívání klášterního kostela, kde byse měl uskutečnit hned druhý koncert v září.

Jaké hudební bonbónky jste přichystali pro nadcházející sezónu?

U hudebních bonbónků musím rozhodně jmenovat koncert Janáčkovy FilharmonieOstrava 27.října, tedy v den před dnem oslav výročí založení Československaa troufám si říct, že zajímavým lahůdkovým koncertem bude i vánoční koncert21.prosince, kdy uvedeme ve velkém sále DK Rybovu Českou mši vánoční. O účinkujícíchbych dnes nerad mluvil, mělo by to být podzimní překvapení.

Čím se léčite, když máte splín na duši?

Když mám splín? Tak na ten já moc nemám čas, ale když už nějakýpřijde,tak mi s ním vždy pomůže moje nastávající žena nebo jdu ven do lesa.Musímse přiznat, že já se hudbou neléčím, protože jí mám během dne až dost.

Čím jste chtěl být, když jste byl malý?

Já chtěl být učitelem dějepisu. On mě vždycky moc zajímal. Ale vsedmétřídě jsem se rozhodl úplně jinak.

Měl jste z hudební výchovy vždy za jedna?

Z hudební výchovy jsem měl opravdu vždy jedničku, i když to muselimítse mnou těžké. Mě totiž ve 4. třídě foniatr zakázal aktivní zpěv. Měl jsemnějaký nález na hlasivkách a držel se mě až do sedmičky.

Kdo Vás přivedl k hudbě a k aktivnímu hraní?

Myslím, že to byli určitě rodiče. Já jsem byl vždycky takovéneposednédítě, které rádo zpívalo a relativně dobře slyšelo. Táta chtěl, abych hrálna housle a mě se to velice líbilo. Tedy zpočátku. Já jsem byl trochulínýcvičit a taky jsem koketoval s tím, že bych přestal hrát úplně. Ale jenKdyž jsem začal hrát i v komorním orchestru na ZUŠ, tak se všechno zlomiloa hraní se mi líbilo čím dál víc. Pak už to byla otázka štěstí avelkéhoúsilí.

Co byste popřál Klasice Viva do budoucna?

Víte, tento cyklus koncertů je takové moje dítě (no v mém věku bychtomožná i mohl takto říci, že?). Přál bych si, aby koncerty navštěvovalostálevíce a více lidí, aby byli spokojeni s dramaturgickou skladboukoncertů.Dále bych přál tomuto cyklu, aby mu zůstali věrni partneři, kteří jej podporují,ba co víc, aby jich přibívalo. Bez partnerů cyklu bychom žádný neuspořádali.

Proto bych s dovolením na tomto místě poděkoval především našimhlavnímpartnerů. Jsou to společnosti ŠPVS a Revia/Stavitelství Šumperk. Dále bych rád poděkoval hlavnímu partnerovi koncertu 15.6. firměHOMAZa našim partnerům firmě RPS Olšany, OKZ HOLDING jako generálnímupartnerovikoncertu 27.4., TŘEŠTÍK obchod vínem, HOTEL HANSA a Město ŠUMPERK.Děkuji spolupořadatelům cyklu za vzornou spolupráci. Jsou to DK Šumperk,Divadlo Šumperk, Vlastivědné muzeum Šumperk, Klub Na Střelnici Králíky. Nedílnou součástí našich koncertů jsou i mediální partneři.Poděkovánítedy patří Reji, Českému rozhlasu Olomouc, Moravskému severu, ČTK Protextu,Novému Kralicku.

Děkuji všem a ať se nám dílo daří.

Informace o předplatném na 2. pololetí