Čas nejde zastavit, ani v Mohelnici

„K vidění budou hodiny sloupkové, nástěnné, skříňkové, kuchyňské, kapesní hodinky, přenosné sluneční hodiny a budíky v časovém rozmezí od 18. století až do konce 20. století,“ vypočítává vedoucí muzea Dagmar Tempírová – Kotrlá.

Některé z vystavených exponátů prošly v roce 2012 restaurováním v uměleckořemeslné dílně Svitas Art Design rodiny Špačkových ze Svitávky u Boskovic. „Pro výstavu jsme vybráli zejména hodiny, které zaujmou hlavně po umělecké a řemeslné stránce,“ dodává šéfka muzea.

Kvalita, typ i výzdoba nástěnných hodin závisely na technických znalostech vkusu a zručnosti hodináře. Zajímavostí a zároveň módní záležitostí bylo v 2. polovině 18. století zakomponování hodinových strojků do obrazů. V českých zemích byly obrazové hodiny nejvíce oblíbené v polovině 19. století.

Největší obraz na výstavě s žánrovým motivem a hracím strojem je signován Carl Balzarek in Müglitz (Mohelnice, kolem roku 1850). Početně zastoupená je kolekce nástěnných hodin z různých materiálů (dřevo, železo, podmalba na skle), dále skříňkových hodin a zvláště pak hodin sloupkových. Na několika panelech je zachycen také historický vývoj slunečních, vodních, svícových a přesýpacích hodin.

Na výstavě nechybí i několik pozoruhodností. Nejstaršími vystavenými hodinami je torzo celodřevěných lihýřových hodin s datací 1686. Nejrozměrnějším vystaveným předmětem je dřevěný ciferník radničních hodin v Šumperku ze 2. poloviny 17. století. Určitě zaujme i vývěsní štít významného olomouckého hodináře Konráda Schustera z konce 19. století.

V mohelnickém muzeu mohou diváci spatřit také nástěnné hodiny s hracím strojkem, které v roce 1850 vyrobil místní umělec Carl Balzarek.